Díl třetí – Budoucnost a současnost umělé inteligence

Přemýšlení o budoucích možnostech umělé inteligence je velmi zábavná a zajímavá činnost, jak jsem psal v prvním díle této série článků, toto téma doprovází literaturu, filmový průmysl a v posledních dvou dekádách i počítačové hry. Umělá inteligence byla díky tomu nahlížena z různých směrů v různé míře možné reálnosti. Jaké jsou však reálné koncepty, se kterými se dá v budoucnosti počítat?

Dokonalá chytrá domácnost

Možnost ovládat všechny prvky domácnosti pomocí mobilního telefonu, počítače nebo hlasu vypadá velmi zajímavě. Vytvořit domov, který bude dokonale bezpečným prostředím, ve kterém se nepřipálí jídlo, bude pořád dostatek toaletního papíru, lednička pozná, kdy je potřeba dokoupit potraviny a sama je objedná, je vizí, kterou lze už dnes částečně realizovat.

Rozvoj chytré domácnosti se dnes těší podpoře ze strany zavedených značek výrobců elektrických spotřebičů, zároveň se na něj zaměřují menší specializované firmy a v neposlední řadě i startupové projekty jednotlivců nebo menších firem. Díky dnešním možnostem komunikace je každý dobrý nápad realizovatelný, stačí jej umět představit světu. Díky tomu, že je kategorie chytré domácnosti velmi mladá, nemá tolik zavedených trendů, což dává prostor větší kreativitě a inovacím a činí ji tak velmi atraktivní.

Vize absolutně automatizované domácnosti zní sice velmi lákavě, avšak absolutní oproštění od domácích prací by mohlo vést ke ztrátě vztahu k prostředí domova. Ačkoliv se může zdát péče o domácnost namáhavou a v rámci rozvíjejících se možností možná i zbytečnou, je součástí našeho vztahu k místu, kde žijeme. Chytrá domácnost budoucnosti zřejmě nebude plně automatizovaná, ale bude spíše postavená na maximální možné míře komunikace s uživatelem a jeho doplněním v dílčích oblastech.

Chytrá auta a další způsoby dopravy

Druhým odvětvím, kterým se dnes AI ubírá a které má nezanedbatelný potenciál, jsou autonomní způsoby dopravy. Díky reálné možnosti využívat internet téměř kdekoli na světě, množství přesných čidel a pokročilých systémů řízení, jsou chytrá auta dnes již reálnou záležitostí, která je sice pořád ve fázi vývoje, avšak v základu už funguje bez problémů.

Jedním z argumentů, který vědci a vývojáři autonomních vozidel používají, je vyšší bezpečnost dopravy, neboť mnoho nehod je zapříčiněno chybou řidiče. Avšak je dobré si uvědomit, že oproti lidským řidičům jí chybí intuice. AI je schopná zvládnout dokonale techniku jízdy, zná dokonale aktuální stav i silnice pod ním a má mnohem rychlejší reakce. Otázkou je, jak se zachová v krizových situacích.

Jak například dopadne situace, kdy hrozí vážná nehoda a AI má možnost jí zabránit jen za cenu zničení vozu který právě ovládá? Je pravděpodobné, že díky tomu nedojde k ohrožení ostatních účastníků provozu, avšak může vážně ohrozit své pasažéry. Programátoři chytrých vozidel mají v takové chvíli moc nad životem a smrtí a etický problém, který musí v tu chvíli řešit, je opravdu nesnadný. Stejně jako nebude možné plně předvídat reakce lidských řidičů, kteří se neřídí programovým kódem jako AI.

Augmentace

Mnoho odborníků vidí budoucnost využití AI v nových technologických možností a to ve vylepšování, respektive zdokonalování lidského těla. V dnešní době je možné nechat si pomocí injekce implantovat do ruky čip, který nese informace o svém uživateli, díky technologii NFC může sloužit jako platební karta nebo jako klíč ke dveříms elektronickým zámkem.

Augmentace svým způsobem fungují ve zdravotnictví delší dobu, než si vlastně uvědomujeme, kardiostimulátor, umělá ledvina nebo inzulinová pumpa pomáhají lidskému tělu přežít na základě elektroniky už dlouhou dobu a podle výsledků zjevně fungují.

AI pomáhá v případě augmentací se složitými výpočty, chemickými a fyzikálními analýzami, které jednotlivá zařízení potřebují. V současnosti slouží augmentace k náhradě poškozených orgánů. V blízké budoucnosti bude pomocí nich možné řešit i ztrátu končetin nebo možnosti chůze.

Budoucnost augmentací však není jen v nahrazování nefunkčních částí těla, ale i v jeho zdokonalování a integrování technologií. Čip, který jsem popsal na začátku tohoto článku, je jen začátkem. Otázkou je, do jaké míry budou lidé ochotní nechat své tělo technologizovat.

Lidské tělo samo o sobě je vlastně technologie dokonalá, ač v některých případech křehká, a stále nepřekonaná. Augmentace můžou sloužit jako podpůrné mechanismy, avšak dokonalosti lidského těla jako celku, alespoň prozatím, nedosáhnou.

Na všech těchto příkladech je vidět, že umělá inteligence se snaží lidský život a potřeby převést do jazyka čísel, statistik a možností. To do jisté míry může fungovat, avšak ačkoli do jisté míry dokáže umělá inteligence přemýšlet lépe než člověk, pořád jí chybí další stránky lidskosti, které nás, lidi, činí jedinečnými. Osobnostní charakter, emoce nebo intuice jsou jen některé z nich. Bude zajímavé sledovat, kam a jakým způsobem se bude umělá inteligence dále vyvíjet, v současné podobě je schopná mnoha úkonů, avšak člověka plně nahradit nedokáže. Bezpochyby se AI v nejbližší budoucnosti stane součástí života téměř každého z nás, avšak spíš jako nástroj, který nám může usnadnit život, než jako systém, který překoná lidství. Alespoň prozatím.