Diskuzní projekt Kancelář budoucnosti nastínil, co nás v dalších letech čeká

Čtvrtek 11. 10. 2018 Redakce

Dnešní doba je typická překotným technologickým vývojem. Zatímco před dvaceti lety byl ještě internet technickou zajímavostí pro hrstku nadšenců, dnes je páteří veškerého dění a díky mobilním telefonům a počítačům k němu máme přístup odkudkoliv. A to je jen jeden z příkladů toho, jak se za posledních dvacet let svět proměnil, a nutno dodat, že tempo změn výrazně neklesá. Jak bude svět a především práce v něm vypadat za dalších dvacet let? To bylo téma odborné konference Kancelář budoucnosti, kterou uspořádala společnost Canon ve spolupráci s dalšími významnými společnostmi, jako je například Microsoft, a Ministerstvem vnitra České republiky.

Hlavním tématem bylo využití nových technologií v pracovním prostředí a jeho předpokládané změny, které se v něm budou dít nebo dnes už ději. Vrcholem celého projektu potom byla moderovaná diskuze v pražské galerii DOX, které se účastnili jak zástupci společností, které na celém projektu participovaly, tak například novinář Miloš Čermák v roli moderátora celé diskuze nebo spisovatel Ondřej Neff.

Každý z přispěvatelů nahlížel problematiku budoucího využití technologie vlastníma očima. První příspěvek do diskuze měl Ladislav Paleček, generální ředitel české pobočky společnosti Canon. Jeho příspěvek poukazoval především na to, že nové technologie budou vyžadovat nové dovednosti od pracovníků, za odměnu však budou posouvat práci od denní rutiny k tvůrčí činnosti. Klíčová bude dovednost nacházet nové cesty při využívání nových technologických možností.

„Věřím, že automatizace je jednou z hlavních odpovědí na potřebu tvořivosti. Díky ní ubude v kanceláři budoucnosti opakujících se činností, které ubíjejí inspiraci. Lidem se tak v práci otevře prostor pro vyšší kreativitu a uspokojení z toho, co dělají.“

Ladislav Paleček, generální ředitel Canon CZ

Druhou mluvčí byla Markéta Markesová, manažerka české divize dopravní společnosti DB Schenker. Podle ní bude v budoucnu ubývat osobního kontaktu mezi zaměstnanci i mezi společnostmi a jejich klienty a zároveň bude o to více potřeba. Nejvíce ohrožena bude manuální práce, a to v různých odvětvích. Společnost DB Schenker si již vyzkoušela moderní technologie ve formě automatického zpracovávání digitálních faktur, což je technologie, která de facto nahradila celé jedno oddělení. V současnosti jsou testovány automatické skladovací vozíky a budoucnost podle Markesové patří 3D tiskárnám a chytrým konvojům částečně autonomních aut, které by do budoucna mohly ušetřit až 10 procent nákladu na palivo.

„Z kanceláří zmizí šanony, pevné telefonní linky, kalkulačky, pracovní skříňky a kartotéky. Chytré telefony a tablety poslouží jako terminály pro e-mailovou komunikaci, interní webové aplikace, scannery čtečky čárových kódů, platební systémy i telekonferenční hovory.“

Markéta Markesová, manažerka české divize DB Schenker

Jako třetí se k tématu modernizace kancelářské práce vyjádřil Bohdan Urban, který zastupoval státní sektor, konkrétně tedy Ministerstvo vnitra. Uvedl, že státní správa nemůže nabídnout v oboru inovací tolik flexibility jako soukromý sektor, neboť se musí řídit dlouhodobými plány. Ten současný je z roku 2014 a měl by končit v roce 2020. Jeho současnými vrcholy jsou datové schránky a rozbíhající se Portál veřejné správy.

Velmi zajímavá je jeho teorie o tom, že Estonsko, které je dnes považováno za velmoc v oboru digitalizace státní správy, vděčí za svůj úspěch kolapsu devadesátých let, kdy bylo nutné vybudovat celou řadu institucí doslova na zelené louce a nebylo nutné navazovat na předchozí tradice.

Budoucnost úřadů by podle Urbana měla vypadat tak, že úředník bude pro občana průvodce celým procesem, který by měl být do značné míry automatizovaný. Bude to znamenat jiný typ pracovníků na úřadech než ten, na který jsme doposud zvyklí.

Sérii přednášek zakončila Lenka Čábelová, která zastupovala českou divizi společností Microsoft. Ta se věnovala spíše současnosti a podělila se o reálné zkušenosti moderních pracovních metod, zahrnujících koncept volných kanceláří. V tomto konceptu zaměstnanci nemají konkrétní kancelář, ale mohou se stěhovat mezi různými pracovními místy v budově, podle toho, co jim právě vyhovuje. Další variantou je tzv. kancelář odkukoliv, která je variantou Home Officu. Právě těmito cestami se už dnes ubírá řada moderních společností, avšak tyto metody s sebou kromě většího pohodlí přináší i různá úskalí.

Jedním z hlavních problém je chybějící každodenní komunikace „u kávovaru“, která dokáže vzbudit pocit větší týmovosti a polidštit pracovní proces. Dalším aspektem, na který je třeba u tohoto typu práce brát ohled, je chybějící nonverbální komunikace a kontext, pokud jsou problémy řešeny pomocí telefonních hovorů. Ideální je komunikovat po více kanálech a mít pro ně využití (např. e-mail používat pro jiný typ problémů než telefon atd.). Nové technologie je nutné využívat efektivně a důkladně s nimi zaměstnance seznámit.

„Technologie jsou úžasný katalyzátor převratných inovací a nezbytný předpoklad dalšího rozvoje. Podniky s digitální kulturou mají dvakrát více výkonných zaměstnanců, třikrát více inovativních pracovníků a pětkrát více lidí, kteří firmě přinášejí strategickou hodnotu.“

Rudolf Urbánek, generální ředitel Microsoft ČR a SR

V závěru probíhala panelová diskuze s hosty, Na jejím závěru se všichni shodli, že ať se na budoucnost koukáme jakkoliv, klíčová bude změna vzdělání. Protože většina manuálních profesí (v širším slova smyslu) bude nahrazena, nebo minimálně do značné míry zjednodušena. Nutné bude naučit se nové pracovní nástroje ovládat, instruovat je a interagovat s nimi.